FDM tiskárny
FDM, neboli Fused Deposition Modeling je technologie založená na natavování plastového filamentu (=drátu).
Výhodou je nižší cena a velký výběr materiálů různých barev. Při správném výběru materiálu jsou výtisky poměrně mechanicky odolné a některé i teplotně odolné (například PETG do cca 70°, ABS do 45°C, NYLON cca 75°C).
Nevýhodou je obecná nevhodnost pro malé díly (či detaily) a nerovnost povrchů. Dle volby materiálu také může výtisk jevit znaky tzv. stringování (=vytahování „nití“). Výtisky také mají anizotropní vlastnosti, tj. mají rozdílné mechanické vlastnosti v závislosti na směru zatížení.
SLA tiskárny
SLA, zkratka z StereoLithographic Apparatus je technologie aditivní výroby založená na vytváření 3D objektů za pomocí vytvrzování pryskyřice UV světlem. Tyto tiskárny se vyskytují v několika druzích, z nichž jsou nejčastější dva: MSLA (Masked SLA – „běžné“ tiskárny využívající displej, kterým blokují průchod UV světla k pryskyřici) a DLP (Direct Light Processing – obchodní známka firmy Texas Instruments. Tiskárny využívají speciální projektor s mikroskopickými zrcadly, kterým promítají UV světlo daného tvaru do prsyskřice.) V MP JET v současné době používáme MSLA tiskárny.
Výhodou této technologie je její vysoká přesnost a schopnost vytvářet i velmi malé díly. Díky vytvrzování celé platformy najednou je doba tisku stejná jak pro jeden díl, tak i pro plnou platformu.
Nevýhodou je vyšší cena za výtisky a malý výběr typů či barev pryskyřic (v porovnání například s filamenty PLA/PETG). Jako další je špatná tepelná odolnost většiny pryskyřic. Výtisky je také nutné po vytištění umýt od přebytečné pryskyřice, mechanicky odstranit podpory a finálně dovytvrdit. Další nevýhoda je viskozita pryskyřice, u menších vnitřních rozměrů (typicky díry) a složitějších geometrií se obtížně vyplachuje nevytvrzená pryskyřice, může tedy dojít ke zmenšení rozměrů či změně geometrie. Obecně jsou tyto tiskárny vhodnější na pohledové, rozměrově nedůležité, modely (např. figurky) či jednodušší technické modely (např mechanismy, formy atd.) – složitější modely jsou časově náročné na postprocessing – převrtání a vystružení děr, broušení atd. Jako další nevýhoda, navazující na předchozí bod je možnost mírného rozměrového smrštění obvykle v jednotkách procent při finálním vytvrzování (dle použité pryskyřice).